Petřin příběh

Petře je teprve 21 let, ale zkušeností s životem v zahraničí má na rozdávání. A také se o ně s námi ochotně dělí. Na Erasmus vycestovala dvakrát, v zahraničí strávila dva semestry. Poprvé odjela hned po prvním ročníku bakalářského studia do Slovinské Lublani, kde se zapsala do 4 předmětů na fakultě sociálních věd. Záhy ovšem zjistila, že protože ve Slovinsku není zvykem dělit studium na bakalářské a navazující magisterské, tři vybrané předměty předpokládají vyšší úroveň studia. Situaci zralou na zhroucení nakonec vystřídala euforie, že i po pouhém roce studia na Slezské univerzitě se může srovnávat se studenty 4. a 5. ročníku v hostitelské zemi.

„Byl to můj vůbec první delší pobyt mimo domov. Nezískala jsem koleje, ale nakonec jsem byla ráda, protože jsem si ve spolubydlících, které jsem si našla sama, získala skvělé kamarády. A to nejen na poznávání nového místa a kultury, ale také výměnu zkušeností a názorů.“ A jací jsou Slovinci? „Mají úžasný kampus, ale zpočátku mi scházela příjemná atmosféra Opavy. Překvapila mne vysoká organizační úroveň – vše klapalo, poskytovali skvělý informační servis – a to jak při studiu, tak v životě v hlavním městě. Hned při příjezdu mi předělili mého osobního Buddyho – studenta, který mi pomáhal vyznat se v systému univerzity i životem ve Slovinsku. Pomohl mi se vším – od zápisu po vyřízení tramvajenky a dodnes jsme spolu v kontaktu.“

Ještě v Lublani se Petra rozhodla, že by byla škoda nevyužít všech možností a začala plánovat další pobyt na Erasmu, tentokráte si vybrala Itálii. Vše vyřizovala ještě ze Slovinska přes svou domovskou fakultu v Opavě a svou vyučující, Mgr. Janu Bortlíkovou: „Právě ona mi nabídla možnost z nově navázané spolupráce univerzity Roma Tre. Vlastně jsem se přihlásila dost pozdě, nestihly jsme deadline, ale moje vyučující byla naprosto skvělá, nějak vše dokázala zařídit. Po návratu z Lublaně jsem byla doma jen devět dní – vlastně jsem si stihla jen přebalit kufr a už jsem byla v Itálii.“

Žít v Římě je něco úplně jiného než navštívit Řím

První dojmy z „Bella Italia“? Naprostý šok. Po fungující Lublani se zdálo, že nefunguje nic. Chaos, džungle,  zmatek. Ale nádherný. Prostě Itálie.  Jenže ji zároveň nelze nemilovat. Petra si velmi rychle zvykla i opět díky podpoře ze strany své vyučující (Mgr. Bortlíkové), která nad svými svěřenci drží ochrannou ruku a z Opavy dokáže i v Itálii zařídit spoustu věcí: „Strašně moc bych jí chtěla poděkovat, bylo pro nás velmi cenné, že jsme měli někoho, o kom jsme měli naprostou jistotu, že se na něj můžeme spolehnout, kdykoliv napsat či zavolat a požádat o pomoc.“

Vypadá to, že Itálie bude pro Petru osudovou záležitostí. Během jejího pobytu ji totiž oslovily aktivity Mezinárodního fondu pro zemědělství a rozvoj, který sídlí právě v Římě a jehož agenda mimo jiné řeší světové a sociální změny způsobené lidskou činností a klimatem. Již teď se Petra zajímá o možnost pracovní stáže a v budoucnu by se chtěla této problematice věnovat i profesně.

Proč vyrazit na Erasmus podle Petry:

• Zvednete si sebevědomí (ověříte si schopnost domluvit se, spolehnout se na sebe)
• Poznáte cizí kulturu a styl života
• Rozšíříte si jazykové znalosti
• Osamostatníte se
• Získáte nadhled (lépe rozlišíte, co je důležité a co ne, přestanete řešit maličkosti)
• Utříbíte si představu o vlastní budoucnosti